Den třetí - Inhalace, masáž a panák

Utery bylo docela nabite. Hned rano jsme si priobjednali jednu proceduru, o ktere si tu vsichni povidaji (nemohli jsme proste zustat pozadu:). Byla to inhalace mineralni vody. Spociva v inhalovani jemne mlhy z mistni hoodne slane vody a to 7 minut nosem a 7 minut pusou. Procedura by mela zarucit lepsi dychani, omezeni kaslani a vubec celkove procisteni dychacich cest. Na to, ze jsme tam byli jen jednou, tak to docela funguje. Ven jsme sice vysli celi oroseni (aspon si teda namlouvame, ze to bylo oroseni a nebehali jsme po Luhacovicich se spustenou rymou), ale Kati ucpany nos opravdu trochu povolil a moje neustale echm za cely den nikdo nezaslechl.

Po inhalaci jsme si zaskocili zaplavat do bazenu a pak bezeli rovnou na dalsi program - tentokrat na automatickou masaz. To je vlastne klasicka virivka, akorat mnohem silnejsi. Po deseti minutach vas gejziry zacnou docela stipat a me treba takovy zada po te masazi stipou az do ted.

Pred veceri jsme meli chvilku casu, tak jsme ji vyuzili navratem do detskych let. Patou jsme v pisku nakreslili pandulaka a zacli jsme se dohadovat nad pravidly skakani. Najednou se za stromem vyloupli dve sedmdesatnice a jeden sedmdesatnik a s nedopitou Vincentkou v ruce si to namirili primo k nam. Cekali jsme par nadavek o niceni posvatne lazenske pudy, o ruseni klidu, o snizovani dustojnosti celeho lazenskeho komplexu, ale to, co se stalo, to jsme necekali ani nahodou. Babicka nahodila usmev, zvedla jednu nohu a se slovy ''Das ist gut! Sehr gut!'' preskakala pandulaka tam i zpatky. Duchodci nam proste zabrali hriste a nam nezbylo nic jineho, nez jit na tu veceri. Lazne holt delaji divy.